Čtyřicítka a otázky v naší hlavě I.

 Čtyřicítka a otázky v hlavě

Čtyřicítka je věk, kdy jsme v polovině svého života. Teoreticky, podle průzkumů,  je to skutečně tak. Lidé se dnes dožívají běžně 80 let a čtyřicítka je tedy přesně v polovině. Prakticky nám to naznačí naše tělo tím, že se v tomto věku začíná měnit hladina ženských hormonů, mění se pleť, kůže i vlasy.  To, na co jsme byly zvyklé, se začíná měnit. I naše fyzická a vnitřní síla se mění. Mění se naše energie. Všimly jste si, že některé nemoci, jako alergie, bolesti hlavy nebo nízký tlak zmizí, jiné se objeví? Tyto projevy cítíme na fyzické úrovni a většinou si je dokážeme vysvětlit.

Přichází však i čas otázek, většinou našich vlastních. Objevuje se směs pocitů, které jsme dřív neměly, i nevyřčených obav, co že to před nám vlastně je. To se ozývá náš rozum a podvědomí.  Někdy se ozve i kolegyně nebo vlastní teta, protože máma si netroufne,  se svou zkušeností, ale většinou to není nic, co by nám dodalo odvahy nebo nás nasměrovalo.

Psychika se najednou mění, přemýšlíme o všem možném i o tom, co vůbec nechceme.

Náš mozek jede na plné obrátky.

__________

V časopisech si začneme všímat reklam na krémy 40+, 50+, čteme články s nadpisy antiage, pozorujeme  ženy našeho věku, spolužačky, kolegyně, sousedky a porovnáváme se. Fascinují nás ženy, které se objevují v časopisech a jsou starší než my, vypadají úžasně, září a říkáme si, že bychom chtěly jednou, až nám bude jako jim, taky tak vypadat.

Když si v tuto chvíli vybavíte tu „svou ženu, svou inspirativní ženu“ tak se asi shodneme, že to, co nás na ní baví, není jen fyzická krása, ale to co s tou krásou z ní vyzařuje.  Po tom toužíme. My už víme, máme na to věk, že jen ta fyzciká krása nám pro náš další spokojený život nestačí. Nestačí mít postavu nestárnoucí dívky, vyhlazenou pleť exkluzivním krémem s liftingovým účinkem, zdravé vlasy, pěstěné nehty a stylové oblečení.  Ani ta kabelka, kterou si jindy  umíme udělat opravdu pořádnou radost, nám v některém momentě našeho života nestačí.

Milé ženy, ano, to je tento věk. 

Čtyřicítka je věk, který nám položí postupně několik otázek:

Jsi šťastná?

Jak se ti líbí tento život?

Tak sis to představovala?

Co skutečně chceš?

Jak se skutečně cítíš?

Jak to uděláš dál?

_____________

A pokračuje to ještě dál a dál a hlouběji. Je to jízda. Co je dál a hlouběji napíšu ve svém e-booku Ženy které nestárnou, který pro vás připravuju.  Berme to teď  postupně, tak, jak to přichází. Tohle je článek hlavně pro ty z vás, které se blížíte k tomuto věku nebo pro ty, které si chcete jen zrekapitulovat, že jste si tím prošly a ujistit se, že vše, co se vám dělo, na co jste myslely, je normální. Možná zjistíte, že jste si tím prošly nevědomě. Že na všechny otázky jste si už odpověděly nebo byly nuceny odpovědět. 

NAŠE PODVĚDOMÍ

Hluboko v našem podvědomí probíhá v této době jeden z nejdůležitějších procesů našeho života. Ženského života. Kolem čtyřiceti let nebo těsně před tímto rokem, náš mozek, jeho jedna konkrétní část, začíná analyzovat, rekapitulovat a bilancovat. MUSÍ TO UDĚLAT, protože ví, že ON je právě v polovině svého života, své práce. A tento proces si spustí sám, vůbec se nás neptá, vůbec nás k tomu nepotřebuje. Mozek to potřebuje, protože MUSÍ sám pro sebe zhodnotit, co všechno již ví, kolik informací vstřebal,  jak kvalitní informace, zážitky, pocity jsme mu dodaly,  jak jsme s tím vším naložily, co to pro nás znamenalo a kde se právě nacházíme. Podle toho se nachystá na dalších svých čtyřicet let. A nachystá i nás. Abychom v tom pokračovaly nebo něco změnily.

A protože my jsme toho bilancování účastny, tak máme pocit, že se nám dějí věci! Ano, dějí.  Dějí se na třech úrovních. V rovině tělesné, v rovině vědomé a v podvědomí. Na těle, na mysli, i na duši. Neznám žádnou ze svých kamarádek, které  by alespoň jednou nevyběhla otázka typu „A opravdu s ním chci být dál?“ nebo „A to je všechno, co v životě zažiju?“…a největší hitovkou je „Proč mám tyhle otázky v hlavě, znamená to, že stárnu?“

NE. Je to normální, bilancujeme a musíme se zeptat a zároveň si odpovědět na všechno. Věřte tomu. Věřte své intuici, svému tělu. Je to příroda. Vy jste s těmito otázkami naprosto v pořádku. Jen tím teď potřebujete projít. Jemně. Jak jemně? Jak se tím dá projít jemně? 

Proč o tom píšu, proč o tom čtu různé vědecké i lékařské studie, knihy a zkoumám sama sebe, ptám se žen v okolí a jsem tím naprosto fascinovaná je fakt, že  nás to nenaučili. 

Nenaučili nás přemýšlet o ženě, která se v průběhu svého živata proměňuje a přitom je stejná a zároveň jiná. 

________

Proměňujeme se v průběhu svého života několikrát. Když dospějeme, když se osamostatníme, když se nám narodí první dítě…..ale taky, když je nám 39. let.

Je mi 50 let a jsem z generace, kdy se mnoho ženských otázek neřešilo, nemluvilo se o nich, nebo se o nich vůbec nevědělo. A naše maminky to měly podobně a ještě se asi ohromně styděly o tom mluvit s námi.  To my už dnes v době internetu nemusíme, ale…….je to na nás. Sdílet a nestydět se. Ženám, dcerám.

Š ROZUM

Nejdřív něco o strachu.  Čtyřicítka je věk, kdy máme většinou největší strach z toho, co nás čeká.  Mateřství a první porod nás děsí míň, než oslava 40. narozenin a menopauza. Přitom tady o nic nejde, vše proběhne, jak má, ale přivést na svět člověka, to je zodpovědnost i zázrak a my si věříme.  Ale tady pochybujeme. Pochybujeme, protože stárnutí je vidět, protože to nejde zvrátit, protože to už nebudeme moci ovlivnit a protože jsme slyšely, jak to některá jiná žena měla náročné a co všechno se jí dělo…Protože jsme bezmocné.

ALE TAK TO NENÍ!

__________

Přijaly jsme jen modely, že tak to má být, protože tak to mají ostatní nebo se to očekává. Přijímáme něčí modely, že pleť ochabne, svaly zmizí, hormony nás srazí na kolena, že v menopauze přibereme, v padesáti začnou záda, v šedesáti přijdou na řadu klouby a v sedmdesáti je tu nemocné srdce a tlak. Život bez léků si neumíme představit. Věříme tomu, že to je normální. NENÍ.

Stárnutí není něco, co se nám doposud nedělo a v den 40.tých  narozenin zaútočí!

____________________________

A jak z toho ven?

Stárneme od momentu svého narození. Takže proč se teď tak divíme? Proč se tak bojíme?  Víc o tom,  jak funguje naše tělo po čtyřicítce píšu v druhém článku Čtyřícítka a otázky v hlavě II., ale náš strach sídlí v hlavě. TAM TO JE!  TAM TO SEDÍ! Nejvíc se bojíme toho, že se změníme pro své okolí. Že už nebudeme tak krásné, tak mladé, tak bez vrásek, tak plné síly……….Já osobně jsem však před čtyřicítkou byla tak uhnaná, bez síly, jak jsem se snažila všechno stihnout, všem všechno dokazovat a dávat si další a další výzvy osobní, profesní i sportovní, že se dnes nedivím, že jsem onemocněla. A pak jsem MUSELA přehodnotit pár zásadních věcí svého života. A protože jsem tím prošla a vyhrála, tak vím, že se tím dá projít s lehkostí, s grácií a získat víc než ztratit. A za tuto neskutečnou lekci svého života jsem opravdu vděčná. 

A protože jsem tím vším procházele velice rychle a otázek bylo víc než by bylo normálně, tak to byla opravdu jízda mého života. A hodně jsem toho změnila, hodně jsem toho pro sebe musela udělat, hodně jiného jsem přestala dělat a hodně jsou mohla o sobě, životě i ženách v tomto věku přemýšlet. Rozebrala jsem se na molekuly, abych se zase složila. Do nové ženy, do nového života.

Takže, tady je má zkušenost.

Nebojíme se toho, že nebudeme už tak krásné, ale toho, že když nebudeme tak krásné, nebudou nás milovat ti, na kterých nám záleží. Od kterých to potřebujeme, které potřebujeme. Veříme tomu.

Pokud si ale pozorně budete na své otázky odpovídat a každá je máme jiné, podle toho jak, kde s kým žijeme, z jaké rodiny pocházíme, jaké máme kořeny, geny, kulturu, tak příjdete na to, že se nebojíte. Že víte o své síle. Že víte, že věci zvládnete. Že víte, že nejdůležitější osobou vašeho života jste vy. A  pokud náhodou jste si toho ještě nevšimla, tak teď se to objeví, dá to o sobě vědět.

CO MŮŽETE ZÍSKAT?

  • Získat svůj život zpět, takový jaký jste si jej kdysi vysnily.
  • Oddechnout si, že už některé věci dělat nemusíte.
  • Nadechnout se, protože toho tolik už o svém životě víte, že není možné, aby jste neměla nadhled.
  • Objevit, že je tady kolem tolik úžasných žen, které opravdu nestárnou a vy můžete být jednou z nich. A že to vše není v  těle nebo nové kabelce, ale ve vaší hlavě. 
  • Poznat svou skutečnou sílu.
  • Objevit svou ženskou krásu.
  • Být šťastná sama za sebe.

Je to obrovská úleva, když si otázky zodpovíte. Protože když to neuděláte, doženou vás. Tak to prostě je a o tom už ani nemá cenu psát. Teď můžete udělat,  co cítíte. 

A jak to udělat? Jak tím projít jemně?

Potřebujete deníček, kamarádky, slunce, pohyb a to nejlépe tanec, spánek a skutečně být někdyy sama. A kapesníčky.

DENÍČEK. Potřebujeme jej jako sůl. Přichází a bude přicházet tolik otázek, myšlenek, pocitů, obav i strachů. A někdy jsme v různém pořadí, spojeny s různými lidmi nebo situacemi. A jediný způsob, jak se ve všem zorientovat, je zapsat si to. Je jedno jak tomu budete říkat, zda “ deníček“ nebo „moje poznámky“, ale dělejte to. Pravidelně nebo nepravidelně. Během dne nebo večer před spaním. Je to jedno. Hodně vám to pomůže a dost se toho dozvíte.

Můj tip: vybírejte pečlivě, kupte si krásný deníček, budete mít k němu opravdu osobní vztah. A kupte si i tužku, pero, jen pro tento účel. Budete mít tak jistotu, že je vždy najdete pohromadě. 

SLUNCE. Slunce nám dodává energii, dobrou náladu a je výborným lékem na stres, deprese a vypětí. Sluneční paprsky jsou zdrojem vitamínu D, tělo si jej umí vzít také z mořských ryb. Vitamín D pomáhá vápníku, aby se vstřebal ze stravy do kostí. To oceníte také. V budoucnu.

KAMARÁDKY. Potřebujeme mít své nejlepší kamarádky a přítelkyně. Jen ony nás pochopí. A když nepochopí úplně přesně, protože si prochází  jiným obdobím, tak si vás aspoň vyslechnou. A my je. Bez toho se neobejdeme. Dobrá kamarádka, dobrá káva, dlouhý telefon.

TANEC.  V pánevním dnu jsou umístěny ženské orgány. Ty souvisí jak se ženskými hormony, tak s mateřstvím, menstruací i menopauzou. Ženské orgány jsou takovým druhým srdcem ženy.  Právem se říká, že žena má dvě srdce – to nalevo v hrudníku a to druhé v děloze. když cvičíte, tančíte se zaměřením na pávenvní dno, posilujete nejen svaly pánevního dna, kyčle, ale také stimulujete ženské hormony. Vy je tím můžete ovlivnit, posílit a výrazně oddálit jejich životaschopnost.  Můžete začít s jógou, cvičením pánevního dna , kde minimálně na začátku ale potřebuejte odborný dohled nebo vyzkoušet novinku Loona Dance..

Můj tip: tanec Loona Dance

SPÁNEK. Potřebujeme dostatečně dobrý spánek.  Po čtyřicítce jsme  většinou velmi aktivní – jak v rodině, tak v práci, tak při svých zájmech. Spánek bohužel bývá právě ta část dne, kterou se snažíme zkrátit, obejít, ušetřit díky tomu svůj čas. Svůj organismus však neošálíte.

PLÁČ.  Příjde to a nebojte se toho. Někdy, když si budete něco psát do deníčku se možná rozpomenete, že jste to kdysi chtěly jinak, že jste si „něco“ představovaly jinak….že je vám smutno, že se vám to nepovedlo. Možná, že všechno je jinak, než jste snily….kdysi….Tak to pusťte. Vybrečte to. A brečte pořádně, nešvindlujte. Brečíte proto, že vám některé věci došly. A potřebujete úlevu. A budete brečet úměrně tomu, jak douho jste to v sobě nosily, dusily. Protože nidy se vám neuleví tak moc, jako v momentě, kdy zjistíte, že už vás brečet kvůli „TOMU“ nebaví!  A to chce někdy čas. Ale pak přijde řešení, objeví se. Pokud se jen potřebujete politovat, tak se politujte, on to  stejně pořádně nikdo za vás neudělá. A víme, že lítostí nic nevyřešíme , ale pokud je tam, tak skrz slzy odejde. Příroda to tak zařídila. JE TO ÚLEVA. A pak se ODMĚŇTE. Káva se šlehačkou zakazovaná posledních 10 let chutná v ten moment fantasticky.

Pokud budeme pozorné a vnímavé ke svému tělu, myšlenkám i pocitům, můžeme tímto  svým novým věkem projít vědomě, být v souladu s tím „co se nám to děje“ a využít vše ve svůj prospěch.

A pomůže nám to nejen pochopit tělesné změny a jak na ně, ale hlavně zmizí strachy ze všech těch otázek a myšlenek, co se nám začaly objevovat.

_______________

Milé ženy, pokud se objeví ve vaší hlavě nápad, myšlenka či ucítíte nový pocit, zapište si vše do deníčku. Váše podvědomí i rozum s vámi mluví. 

Samy uvidíte, co na to řeknete ráno, za týden, za měsíc nebo jaká odpověď se objeví.

Otázky budou, ale jen vy samy si na ně jste schopny odpovědět. A začít ty odpovědi, nápady a řešení začít žít.

Váš rozum, podvědomí i tělo už totiž v tomto věku ví, co skutečně chtějí a takto s vámi mluví, vedou vás. Aby jste byly šťastné.

Přeji vám krásné objevy a chvilky samy se sebou.

Krásný den,

Andrea H.

Baví mě inspirovat ženy 40+, 50+ k tomu, aby právě v tomto věku ukázaly svou přirozenou krásu, objevily ženskou eleganci, našly svůj styl, správně o sebe pečovaly a porozuměly samy sobě i svému tělu. Dodávám jim odvahu, aby byly hrdé na svůj věk. Můj příběh si přečtěte tady >> Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře
  1. Andreo, moc děkuji za článek
    Mě už to za pár dní čeká
    Mám kolem sebe kamarády, které přesně to, co popisuješ řešily.
    Diky za sdílení V.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.