Můj příběh

Znám pocity žen 40+ a 50+, které chtějí být krásné, spokojené samy se sebou a hrdé na svůj věk. Rozumím jim, protože jsem jednou z nich. Je mi 53 let.

Baví mě inspirovat ženy, aby v tomto věku ukázaly svou přirozenou krásu, objevily ženskou eleganci, našly svůj styl, správně o sebe pečovaly a porozuměly samy sobě i svému tělu. Aby byly HRDÉ NA SVŮJ VĚK.

Dnes, ve svých 53 letech se cítím nejlépe, jak jsem se kdy cítila. Cítím se skvěle ve svém těle a každý den zažívám pocit, že se mám ráda. Taková jaká jsem. A nikdy jsem nedostávala tolik poklon, jak mi to sluší, až teď.

JSEM HRDÁ NA SVŮJ VĚK.

Vytříbila jsem si elegantní styl, zjednodušila šatník, propracovala péči o pleť i tělo a vychytala make - up pro svůj věk. Změnila věcí ve svém životě. Vnímám sama sebe konečně jako Ženu, užívám si SVŮJ VĚK, využívám své nabyté zkušenosti a těším se co přijde. Plním si své sny.

Můj příběh

Ale vždy jsem se tak necítila. Dost dlouho jsem se sebou nebyla spokojená. Když se blížila čtyřicítka, začala jsem se strašit tím, že pokud do 40 let nebudu úspěšná, zajištěná, okouzlující žena a matka šťastných dětí, tak už to prostě nestihnu. Pak už to nebude ono. Byla jsem na sebe náročná a hledala, jak být dokonalejší, elegantnější, krásnější a vzdělanější. Zkoušela jsem a měnila. Krémy, make-upy, oblečení, barvy, interiér, ale žádná zásadní vnější změna vedoucí ke spokojenosti se nekonala.

Hltala jsem články o ženství, vnitřní kráse, naladění se na sebe, vše jsem chápala, byla z nich nadšená, ale zásadní vnitřní změna nenastala. A i když jsem ušla kus cesty, naučila se spousty technik, pochopila dost věcí a objevila souvislosti, stále to nebylo ono. Pořád jsem měla pocit, že jsem jen na povrchu. Byla jsem na sebe přísná a vystudovala jsem další školu, zvládla MBA i několik dalších profesních kurzů a koučinků, stala jsem se marketingovou ředitelkou v globální firmě, cestovala po světě. Byla jsem úspěšná. Měla jsem práci snů. A přesto jsem stále pochybovala o sobě.

Bála jsem se, že zestárnu příliš rychle.
Bála jsem se, že už nebudu mít děti.
Bála jsem se, že můj život bude jen o práci a 5ti týdnech dovolené.

Vyděsila mě první velká hluboká vráska, která se objevila jednou ráno na mé tváři a já si uvědomila, že stárnu a už je to vidět. A tolik jsem toho chtěla stihnout, zažít, vidět a už to nestihnu.

Vzpomínky a sny

Jsou období v životě ženy , která nás změní. Ať tím co prožijeme, v jaké etapě svého života se ocitneme, narodí se nám dítě. Pro mně tím zlomovým rokem bylo mých 38 let. Už ani nevím jak, čím a kdy, ale jako by se mi v určitý moment seřadil můj život do jednotlivých obrazů a já je viděla v čase co jsem žila, zažila, prožila. Jen pár obrazu z dětství chybělo. Viděla jsem co jsem kdy cítila, co jsem si přála, čím jsem byla. A pak připlula otázka: \"A jak to chceš dál? \"

Pochopila jsem to správně, odpověděla: \"Jinak. A vím i jak. \" ...a začalo se dít. Ve 39. letech se mi narodilo první dítě, má dcera. Ve 41.letech se narodil syn. Zůstala jsem s nimi 5 let doma. Do práce, která byla mou práci snů, jsem se hned nevrátila. Přestavěla jsem zahradu. Začala cvičit jógu. Začala jsem studovat metodu One brain. Vše začalo krásně plynout a já cítila, jak to nejlepší přichází. Často jsem s dětmi jezdila ke svým rodičům do Beskyd . A tady jsme si prohlíželi fotky, na nichž jsem byla jako malá a povídali si, co jsem dělala jako malá.

$\"\"$

Zjistila jsem kolik jsme toho zapomněla. Kolik věcí jsem vypustila. A začala jsem se rozpomínat. To bylo to, co mi ve vzpomínkách chybělo. Vrátily se mi vzpomínky, že

jsem měla své sny a zapomněla na ně.
jsem měla talent a přestala jej používat.

A tak jsem si sedla a všechno si to psala. Psala jsem několik dnů a nocí, ptala se rodičů a přátel, prohlížela fotky, hledala na půdě...

Můj sen byl o elegantních ženách, o jejich stylu. O módě, krásných materiálech, špercích. O pocitu, že to vše můžu být já, může to být moje máma, prostě každá žena. Že to vše je možné. Že je správné cítit se jako krásná žena a podpořit to elegantním vzhledem a šarmem. Snila jsem, že budu inspirovat ženy, učit je a pracovat pro Chanel.

Můj talent byl velká kreativita, představivost a zručnost. Vždyť jsem jako malá navrhovala šaty, dělala doma módní přehlídky, kombinovala mámino oblečení se svým i tátovým. Od šesti let jsem vyšívala, háčkovala, v deseti pletla a ve dvanácti jsem začala dělat střihy a šít. První na sebe (letní květinové šaty mám stále schované),pak pro rodinu, na spolužačky a pak už pro cizí za peníze. Snila jsem, že budu navrhovat elegantní šaty, aby se ženy cítily krásně.

Také jsem snila, že budu lékařkou, neuroložkou , budu dělat operace hlavy a vidět do nich. To co máme v hlavě, to je nejdůležitější. Nebo to vše budu učit.

Pocit radosti

Z půdy jsem snesla všechny své knihy o módě, o slavných návrhářích, mé zápisky co komu a proč sluší.Opět jsem cítila ten pocit z dětství, vášeň pro módu, pro esenci ženskosti. Rozpomněla jsem se na ten PRAVÝ POCIT RADOSTI z toho co dělám, co cítím. Rozhodla jsem se, že tento pocit již nechci ztratit.

A nebylo jen tím, že se mi narodily děti a vše se mi změnilo, byl to i můj věk, který mě začal měnit.

Začala jsem se tak zajímat právě o tento věk, o to co se v nás ženách děje. Po se děje s tělem, s tváří, s kůží. Co se děje s naší myslí. A objevila jsem další souvislosti spojené právě s tím, věkem, kterým byl pro mě zlomový. Kolem 39. roku se opravdu ženském těle, vědomí začínají spouštět podvědomé reakce. Tělo i mysl bilancuje. Hodnotí a začíná se ptát, jak to chceme dál. A to je ten moment, který já jsem zachytila, ucítila a i když jsem mu nerozuměla, následovala jsem jej. Následovala svou intuici. Ano i ta se ukáže v tomto věku ve své síle. A prostě nám dává nevyžádané otázky. A je to mnohem ví, co se v nás děje

Všechno do sebe zapadlo a dalo mi smysl

Tak mě to chytlo, že v kombinaci s mojí vášní pro módu a znovuobjevenými sny, jsem se rozhodla to následovat. A předávat dál. A už to dělám několik let a stále cítím POCIT RADOSTI.

Začala jsem JASNĚ vnímat smysl a propojení dvou naprosto rozdílných světů jako je vnitřní krása ženy a její vnější krása. Jak toužíme po obojím, ale neumíme je propojit. Vnitřní krásy se pak bojíme a dokážeme ji zesměšnit. Všechny ty meditace, ženská energie, ženské kruhy, rituály....k čemu to je? Nebo naopak vnější krásu odsuzujeme, je pro nás povrchní. Ty krémy, rtěnky, šaty...co to o nás říká? Vypozorovala jsem, že to o nás říká vše!

K ženě patří obě krásy. Jsou jak Jin a Jang. Prolínají se, vyrovnávají nás, stáváme se Ženami. Krásnými navenek i uvnitř. Věřím tomu, že jako ženy máme o sebe pečovat a to v jakékoliv situaci. Vrátí se nám v pocitu sebe - lásky. Být k sobě jemné. Péče o pleť, tělo, masáže, kadeřník nebo dobře padnoucí šaty není povrchní věc. Je to moment, kdy dáváme samy sobě, odměňujeme se. Věnujeme samy sobě svůj čas, svou energii, pozornost i peníze.

A pokud se vnější krása propojí s vnitřní proměnou, dějí se zázraky. A pokud se přiblížíme své čtyřicítce nebo jsem ji již překročily, zjistíme, jak moc oboje potřebuje. Jak úžasně se můžeme cítit.

A to si zasloužíme. My jsme na prvním místě.

Začala jsem ŽÍT SVŮJ ŽIVOT.

Dnes inspiruji ženy k tomu, aby právě v tomto věku 40+ a 50+ porozuměly samy sobě i svému tělu. Využily této jedinečné příležitosti a s lehkostí ukázaly svou skutečnou krásu.

Ráda předávám své zkušenosti, znalosti i rady, jak najít svůj styl, být elegantní ženou, jak o sebe správně pečovat, jak dobře nakupovat. Jak získat čas pro sebe. Jak být spokojené.

Provádím ženy tím, jak projít jemně změnama, které se jim dějí nebo zvládnout ty změny, které ve svém životě chtějí udělat.

A tak jsem pro sebe i pro další ženy jako já, vytvořila projekt Ženy, které nestárnou a Ženy, které milují svůj život.

Aby jsme byly HRDÉ NA SVŮJ VĚK.

Andrea H.